Pískacie na návštěvě: Dětem s rakovinou, n.o.
Během minulého roku navázali Pískacie pěknou a zajímavou spolupráci s neziskovou organizací Dětem s rakovinou. Celkový zisk z prodaných triček byl věnován nadaci. O jejich aktivitách i využití zdrojů nám pověděli ředitelka o.p.s. Katarína Bagľašová a Lukáš Kuppé, se kterými jsme se setkali v rekonstruovaných prostorách oddělení dětské hematologie a onkologie Univerzitní nemocnice na Kramářích.

Jaká je úloha a hlavní činnost vaší organizace?
L a K: Na naší Klinice dětské onkologie se pacienti s rakovinou léčí úplně stejnou chemoterapií jako ve vyspělých zemích jako Německo, Rakousko, Švýcarsko, Itálie či Austrálie. Vzhledem k výrazně snížené a křehké imunitě pacientů během cytostatické léčby a aby byla léčba úspěšnější a rostl počet vyléčených pacientů, je úplně nezbytné vytvořit adekvátně moderně vybavené a bezpečné prostředí se splněním náročných hygienických standardů.
A to je naší vizí. Pomáhat, a to všemi dostupnými způsoby. Chceme přispět k inovaci dětské onkologie na Slovensku, aby se naše děti léčili v podmínkách standardních pro vyspělé země EU a tím zlepšit podmínky a šance na jejich uzdravení.
Mezi naše čtyři hlavní body patří vzdělávání personálu v oblasti komunikace. Minulý rok jsme měli školení zaměřené na respektující komunikaci a tento rok to bude etika na oddělení. Pokud bude v našich týmech nastavená pohoda, bude to pozitivně ovlivňovat i naše pacienty a jejich rodiny.
Druhým bodem je psychologická i materiální pomoc rodinám. Naše oddělení se pro rodiny stává na určitý čas druhou domácností a chceme, aby ta domácnost na oddělení byla kompletně vybavená. Proto zajišťujeme pro rodiny plenky, prací prostředky, dezinfekční prostředky, vybavení do kuchyně, prostě všechno, co zde potřebují, abychom jim usnadnili jejich situaci a brali si s sebou do nemocnice jen minimum věcí.

L: Třetím bodem je osvěta. Chodíme po festivalech a komunikujeme veřejnosti, jak probíhá léčba, čím si rodiny procházejí. Jaké typy diagnóz existují a jaká je jejich úspěšnost. Komunikovat také, že čísla nejsou tak špatná, jak jsou vnímána veřejností při slovech „rakovina“ či „leukémie“.
K: Nechceme téma dětské rakoviny tabuizovat, ale naopak chceme o tom mluvit otevřeně, veřejně, aby se toho lidé nebáli. Protože – samozřejmě – vždy to je a i bude šok.
Čtvrtým důležitým bodem je modernizace prostor. Začali jsme vybudováním Denní kliniky, která funguje pro ambulantní podávání chemoterapie, jednodenní zákroky a kontroly. Díky Denní klinice nemusí být pacienti v dobrém stavu po chemoterapii hospitalizováni a tráví více času doma s rodinou. Přestavěli jsme také společenskou místnost pro pacienty školního věku a tento rok jsme otevřeli zmodernizovanou část lůžkového oddělení dětí do 6 let. Přibyla nová vzduchotechnika, která je nezbytná pro zajištění prostředí s vysokou kvalitou čištění vzduchu, což je pro děti a jejich léčbu zásadní.


Kolik lidí za tím stojí?
K: Momentálně jsme čtyři zaměstnanci. Já působím jako ředitelka. Máme tu Nicol, která má na starosti sociální sítě. Katka, která se stará o komunikaci na oddělení a materiální pomoc rodinám a zajišťuje pravidelná setkání s rodiči, případně program na oddělení. Čtvrtou je Dáša na pozici vztahového manažera. Ta se stará hlavně o personál oddělení, ale prakticky pomáhá asi se vším.
Je však za tím ještě mnohem více lidí, kterých možná není vidět, ale každý má svou oblast, ve které je doma, a pomáhá, jak jen může.
L: Moji funkci nelze úplně zařadit. Jde o fundraising, ale také projektový management a komunikaci s veřejností.

Jak došlo ke spolupráci a vzájemnému propojení Pískacích, vaší nadace a Martinusu?
L: Když jsem přišel do neziskovky, uvedl jsem pár věcí, které bych rád udělal jinak a kde vidím určité nedostatky. Jedním z nich bylo povědomí společnosti o neziskovce a přemýšleli jsme, jak některé věci lépe komunikovat. Jak to zlepšit marketingově. Rozhodli jsme se vytvořit merch a jedním z návrhů byli Pískacie. Ten jsme na určitý čas odložili, ale při komunikaci s Mediacem padl nápad propojit Pískacie přímo s neziskovkou.
Pískacie trička děti milují a když to píská, tak to dělá šťastnými i dospělé. Všichni jsme se shodli, že to zkusíme a rozhodli jsme se navázat kontakt s Pískacími. Dlouho se to celé plánovalo, komunikovali jsme tvorbu nového pískátka. Spolupráci jsme spustili přibližně v polovině února 2019 a když jsme tlačili na sociální sítě, tak bylo najednou objednávek více, než jsme očekávali a byli připraveni dodat. Byl to tlak i na Pískacie, ale snažili jsme se to správně komunikovat a myslím, že lidé tomu rozuměli, protože šlo o dobrou věc. Nakonec to vyústilo skvělou odezvou od lidí. Do pískacích proužkovaných triček jsme oblékli skoro celou Pohodu a celkově byl tento projekt úžasný.

Kpropojení Martinusu a neziskové organizace došlo ještě v roce 2018, kdy u nás spolu s petržalskou knihovnou realizovali projekt Přečtené léto. Pravidelně sem chodili jeden den v týdnu a četli z knih, kterými nám zároveň naplnili knihovnu. Když došlo ke spolupráci s Pískacími, komunikoval jsem to s managementem Martinusu. Projekt se jim velmi líbil, proto neváhali s jeho podporou a trička zařadili do prodeje.
Co vám přinesl projekt s Pískacími?
L: Asi nejhlavnějším přínosem bylo to, jak nás lidé začali vnímat. Bylo důležité mluvit s nimi a prezentovat jim, koho a co přesně podpořili.
Dalším přínosem je, že se vybrala slušná suma, jakou jsme zpočátku ani nečekali. Fungovalo to opravdu dobře, protože Pískacie jsou lovebrand.
K: Krásné na tom bylo vidět, že lidé chtějí pomáhat. Často možná ani nevědí jak, ale když jsme jim přinesli možnost koupit si tričko a tím nás podpořit, tak to rádi udělali.
Na jaké účely bude použita vybraná suma?
K: To, co bychom chtěli stihnout v nejbližším měsíci – dvou, je konferenční místnost. Tato místnost je většinou využívána doktory, sestrami a jiným zdravotnickým personálem, případně rodiči léčených dětí hospitalizovaných na tomto oddělení. Slouží především pro lékařské konziliární porady, tumor boardy a konzultace second opinion se zahraničními doktory. Cílem těchto setkání je zajistit každému dítěti bez rozdílu přístup k nejlepší možné péči a léčbě a konzultacím k léčebnému postupu s předními odborníky na Slovensku a ve světě. Potřebujeme hlavně zřídit telekonferenční zařízení, kde se kromě konzultací promítají snímky a komunikují tak vzájemně své pacienty.



Jaké máte další plány? Jak se mohou lidé zapojit a poskytnout vám pomoc?
V nejbližším období budeme mít kampaň na 2 % z daně. Připravujeme souhrn, kolik bylo za období fungování o.p.s. investováno do oddělení a dětí. Aktuálně to vychází na 1 500 000 eur a to jsou výslovně dary v podobě financí. Není tam ještě vyčísleno, když nám někdo věnuje konkrétní věc, materiál, drogerii, elektrospotřebiče či hračky. Ta suma je tedy mnohem vyšší. To je jedna forma pomoci, ale jsme velmi rádi, když lidé pomáhají tak, jak umí. Tím, co mají.
L: Často stačí mezilidské vztahy, díky kterým se můžeme dostat ke konkrétní pomoci. Těch způsobů je mnoho: přes léto někdo přinese nanuky, někdo dort k narozeninám pacientům. Kdo chce, ten umí pomoci bez ohledu na to, zda jde o finance, nebo nějaký lidský zdroj.
To je dobrý příklad pískacích triček nebo Martinusu. Když firma pomáhá tím, co má a co je její náplní. Tímto způsobem to máme nejraději.
K: Velmi důležitým aspektem je pro nás i cesta bezodpadovosti. Je to názor, který se snažíme komunikovat i našim dárcům. Léčíme děti a vracíme je do života. Chceme tak pomáhat i životnímu prostředí, aby tu všichni žili zdravě.
Snažíme se jít stále krok po kroku výše a výše podle aktuálních možností a potřeb. Fungujeme od prosince 2015 a za tu dobu se nám podařilo realizovat mnoho pěkných projektů, a to hlavně díky lidem, kteří nás podporují pravidelně či jednorázově. A za to všem ze srdce děkujeme.
Text: Martina Ráczová, Foto: Dávid Hanko
